23.3.
Muzeum
Průvodní text nebo anotace
Měli být zapomenuti, jejich příběhy ale znovu ožívají
Neznámé tváře, za kterými se skrývají zapomenuté osudy československých Židů. Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album G.T. Našlo se v pozůstalosti novináře a rozhlasového redaktora Milana Weinera. Fotografie připomínají také takzvaný Terezínský rodinný tábor v Osvětimi nebo děti z Bialystoku. Více než dva roky po podrobnostech pátrají historici a odborníci z Památníku ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín.
Před třemi lety zveřejnil Památník ticha na sociálních sítích první pohled nenápadnou výzvu. Nad několika portrétními fotografie byl nápis: Album G.T. – Pomozte nám najít jména. Následovali týdny, měsíce a roky pátrání vskutku až detektivního. Jedním z prvních lidí, které se podařilo identifikovat, byla Lucie Weisbergerová. Její totožnost pomohla odhalit její neteř Eva Pokorná.
90. letech sepsala Lucie Weisbergerová rozsáhlé vzpomínky. Rodina je Památníku ticha ochotně zapůjčila a pomohla tak dokreslit její příběh. Matku a tetu paní Pokorné deportovali nacisté v roce 1942 do Terezíně. Někdy v té době v terezínském ghettu pravděpodobně vznikla i fotografie, na které je Lucie Weisbergerová zachycená. A její krásná tvář se stala symbolem celého Alba G.T. Ožila tak první z osmi tváří na fotografiích, které po svém otci Milanu Weinerovi uchovávala jeho dcera Jana Šmídová: „To album se s námi stěhovalo po různých adresách. Netušili jsme ale, jaký poklad se skrývá uvnitř.“
