Její tvar připomíná bájného Urobora. Povrch ponese poselství z textů Hannah Arendtové o totalitarismu provedené v Braillově písmu. Unikátní událostí byl už sám převoz kamene z lomu na místo, kde se bude v průběhu dalších dvou let proměňovat v sochu.
Na fenomén stereotypizace se díváme jako na jeden z druhů hluboko zakořeněných a nereflektovaných vzorců myšlení. Pracuje v naší paměti i v dědictví šablon – často právě tak přijatých, jako i odmítaných.
Stereotypy jsou spouštěcím mechanismem hromadných manipulací.
Pozvání přijali: Petr Pithart, Tomáš Halík, Alice Koubová, Michael Romancov, Petr Fischer, Ivana Svobodová, Jan Urban či Ladislav Snopko.
Moderace: Renata Kalenská a Jan Bumba.
Záznam druhého názorového fóra můžete zhlédnout na iVysílání ČT.
Akce se uskutečnila pod záštitou primátora hlavního města Prahy.
Když koncert vrcholil, zatřásl mi kapsou mobil a na jeho monitorku se objevil stručný nápis: ‚Jsme ve válce, rakety zabíjely v Polsku…’
Diskuse o tom, kdo vypálil na koho, nebere konce. Komentáře plné obvinění jen tak nevychladnou. Ať tak či tak, nám tedy raketa vlétla do koncertu na místě spojeném s válečnou tragédií.
Další signál, že současnost a minulost se dotýkají,“ reflektuje večer Pavel Štigl, ředitel Památníku ticha.
Pro školy probíhaly lektorované prohlídky zakončené dialogem se starými fotografiemi ve Studiu Alba G.T.
Lektorovaný program pro školy
Akce se konala pod záštitou ministra kultury Martina Baxy.
Více informací o divadelním představení najdete v recenzi Jany Frejkové.
Považujeme také za správné vést o rozvoji muzejního jazyka odbornou diskusi, i když ta zatím tento náš první pokus minula, protože z mnoha oslovených českých muzejních institucí dorazily celkem dvě osoby. Vypadá to, že tvůrčí dialog o rozvoji našich paměťových institucí zatím nemá na lípách ustláno.
Děkujeme za návštěvu novému velvyslanci Polské republiky v Praze, panu Mateuszi Gniazdowskému.”
Pavel Štingl, ředitel Památníku ticha
Památník ticha vstoupil do dialogu s urbanisty širokého okolí. Usilujeme o to, aby příští město, jež vyroste ze stávajícího „Smetiště dějin“, jak decentně okolní brownfield nazýváme, přijalo něco z identity Prahy. A že si jí bude vážit více než oba totalitní režimy minulého století. I to je role budoucího místa paměti, jež leží na hranici města minulého a budoucího.
Veřejná diskuse o vývoji veřejného prostoru v okolí nádraží Bubny proběhla v odjezdové hale 11. října, její záznam můžete sledovat ZDE.
Původní zakladatelská organizace Památník šoa Praha, o. p. s.
Původní zakladatelská organizace
Památník šoa Praha, o. p. s.
